Důležité informace o křečových žilách
- Máte nemoc žil dolních končetin?
- Křečové žíly?
- Otoky?
- Bolesti nohou?
- Únavu nohou?
- Bércový vřed?
- Barevné změny kůže dolních končetin?
- Stav po flebotromboze?
Ne každý z výše zmíněných příznaků musí být způsoben právě onemocněním žil dolních končetin.
Co je žilní hypertenze, chronická žilní nemoc nebo chronická žilní nedostatečnost?
Obecně se při chronické žilní nemoci jedná o stav, kdy z různého důvodu dochází ke zhoršení nebo selhání funkce chlopní uvnitř hlubokých nebo povrchových žil a ve svých pokročilejších důsledcích krev z dolních končetin není pak dobře směrována k srdci a působením gravitace tak krev městná v žilním systému pánve a dolní končetin (odtud synonymum žilní hypertenze). To ve svém důsledku vede k zánětlivé reakci žilní stěny, bolestem končetin, otokům, křečovým žilám a v pokročilých stádiích až ke vzniku defektů kůže bérce (tzv. bércovému vředu).
Postupem času se příznaky zhoršují tím, jak se přetlak žilní krve přenáší na níže položené části systému při destrukci chlopní. A tyto změny se mohou z povrchových žil přenést do žil hlubokých, kde již nejsme mnohdy schopni účinně léčebně zasáhnout. O chronické žilní nedostatečnosti hovoříme od stadia C3 (včetně) výše, kdy skutečně již poškozené žíly dolních končetin neplní správně svoji funkci pro návrat krve z končetin směrem k srdci. Stádií chronické žilní nemoci popisujeme podle CEAP klasifikace celkem 7:
- 0 - žilní bolest
- 1 - teleangiektazie (tzv. metličky, pavoučci…)
- 2 - křečové žíly (varixy)
- 3 - otoky
- 4 - lipodermatoskleroza (změny barvy a kvality kůže bérců a kotníků)
- 5 - hojící se nebo zahojený bércový vřed
- 6 - aktivní (otevřený) bércový vřed
Kdo může tímto onemocněním trpět?
Jedná se o jednu z civilizačních chorob s větším postižením ženské populace. Až 50% žen a 30% mužů za život dospěje do některé z forem nebo stádií této nemoci. Primární varixy se rozvíjejí díky nedostatečnosti chlopní v povrchových žilách a tato obecně je známo že u 2/3 pacientů chronická žilní nemoc začíná právě insuficiencí v povrchovém žilním systému.
Existuje i dědičná nebo vrozená dispozice k této nemoci, větší dispozice mají lidé setrvávající delší dobu (např. v zaměstnání) vstoje nebo vsedě, obézní nemocní, ženy v těhotenství nebo po porodu apod. Dále pak velice rozšířenou skupinu pacientů tvoří lidé, u který se varixy rozvinou jako sekundární po trombózách hlubokých žil dolních končetin.
Co jsou křečové žíly?
Nad povrch kůže vystupující rozšířené povrchové žíly, které díky změnám jejich stěny a chlopní ztrácejí schopnost plnit jejich funkci, tedy návrat krve z dolních končetin směrem k srdci.
Co je žilní bolest?
Jedná se o bolest v lýtkách, nártech, jiných částech končetiny nebo přímo v rozšířených povrchových žilách končetin, která se objevuje typicky po celodenní námaze večer nebo v noci. Někdy je popisována jako „neklidné nohy“ a může bránit nemocnému v usnutí nebo jej budit.
Je každá bolest dolních končetin způsobena nemocí žil?
Každá bolest dolních končetin je k dovyšetření – jistě zprvu v ambulanci praktického lékaře, ale existují určitá vodítka, která mohou pomoci pacienta nasměrovat do péče správného odborníka:
- bolest křečovitá (únava svalu) v lýtku, stehni nebo hýždi při chůzi, která odezní po zastavení a znovu se objeví při chůzi (pokaždé po přibližně stejném intervalu) může být způsobena poškozením tepen dolních končetin a v tom případě by pacient měl vyhledat specialistu v oboru angiologie nebo cévní chirurgie,
- bolest v kyčli, třísle v zevní ploše stehna typicky horšící se při chůzi (např. do schodů, ze schodů, vstání ze sedu…) může být způsobena kloubním postižením a je tedy vhodné nechat pacienta dovyšetřit v ambulanci ortopeda,
- palčivá až ostrá bolest v zevní nebo přední ploše stehna mnohdy až po kotník (někdy vyzařující od zad z beder) může být způsobena postižením bederní páteře a je k dovyšetření neurologem, ortopedem nebo neurochirurgem,
- palčivá, brnivá bolest v prstech nebo nártu nohou, často typicky oboustranná a s pocitem jakoby ponožek na nohách (obzvláště u pacientů s diabetem, po chemoterapii aj.) může být tzv. neuropatická (z postižení drobných nervů nohou) a je k dovyšetření neurologem,
- klidová noční bolest v prstech nohou, plosce nebo nártu, pro kterou musí pacient v noci svěšovat nohu z postele, a pokud se na noze kdekoliv od kotníku dolu tvoří defekt a noha pod kotníkem je chladná, bledá nebo modrá až fialová, může se jednat o závažné nedokrvení nohy ohrožením její vitality a je pacienta co nejdříve odkázat na specialistu v odbornosti angiologie, diabetologie/podiatrie (u diabetiků) nebo cévní chirurgie,
-
- otoky nohou: Ne každé otoky dolních končetin jsou způsobeny žilní hypertenzí, ale pokud jsou doprovázeny křečovými žilami nebo žilní bolestí (viz výše), může se jednat o projev chronické žilní insuficience. Obzvláště typické pro žilní otok je, že (alespoň zpočátku) tento otok ráno není vyjádřen a zhoršuje se během dne a nejhorší bývá večer. Jistě jsou k dovyšetření v ordinacích praktického lékaře, případně jiného specialisty (otoky dolních končetin se vyskytují i u chorob srdce, ledvin, revmatických chorob apod.),
- akutní, asymetrický, bolestivý otok končetiny (někdy doprovázený i zvýšenou teplotou) může být způsoben flebotrombozou hlubokých žil a je indikován k urychlenému dovyšetření sonograficky a k vyšetření angiologem nebo internistou. Pokud je zároveň vyjádřena i symptomatologie napovídající na plicní embolii (dušnost, pohrudniční bolest, synkopa – i anamnesticky v těsném předchorobí), pak je indikováno vyšetření rovnou kardiologem,
- změny na kůži bérců: od barevných změn (zhnědnutí) až po ztrátu kožního krytu (tedy rozvoj bércového vředu) různé hloubky a rozsahu, již se může jednat o pokročilý stav chronické žilní nemoci a je vhodné urychlené vyšetření dermatologem, který případně pacienta nechá podle potřeby dovyšetřit angiologem nebo cévním chirurgem,
Jak probíhá léčba?
Nutné je vždy vyloučit jiné závažnější onemocnění (srdce, ledviny, metabolické poruchy, revmatologické poruchy…). K vyšetření žil pak patří klinické vyšetření a zcela jistě i dokonalé vyšetření stavu hlubokých a povrchových žil ultrazvukem, které dohromady určí strategii další léčby.
Režimová opatření: vhodná obuv (bez podpatku), vyhýbat se teplu, polohování končetin do výše, střídání vlažné a studené sprchy.
Cviky: večer v klidu před usnutím pomocí speciálních cviků pomocí „svalové pumpy“ vymasírovat stagnující krev z dolních končetin zpět k srdci.
Farmakoterapie: tlumení žilní bolesti a otoku omezením zánětlivé aktivity v žilní stěně a poškozené chlopni.
- indikována ve všech stádiích chronické žilní nemoci k úlevě od subjektivních stesků (žilní bolest, pocit těžkých nohou) a otoků,
- indikována jako doplňková terapie v rámci komplexního přístupu k léčbě bércového vředu,
- s výhodou užívaná jako doplňková po miniinvazivních zákrocích nebo klasických operacích,
- metodou volby je mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce, která je na podkladě studií t.č. zlatým standardem farmakoterapie chronické žilní nemoci,
Kompresní terapie: pomocí speciálních punčoch (klinická třída svěru II) nebo elastických obinadel omezení otoků končetin, jistě ve fázi otoků a bércových vředů (u bércových ulcerací spíše kompresní terapie s užitím obinadel). Často jako dočasná součást léčby po miniinvazivních nebo klasických zákrocích na žilách dolních končetin. Jednoznačně indikována u pacientů v léčbě hluboké žilní flebotrombozy, minimálně po dobu 2 let od diagnozy, kdy dokáže tato terapie redukovat riziko vzniku závažného posttrombotického syndromu.
Invazivní a miniinvazivní metody: ve fázi varixů (od tzv. metliček až po klasické křečové žíly) – vhodný typ léčby lze stanovit až po vyšetření cévním chirurgem. Riziko recidivy (a to nejspíše nezávisle na použité metodě, i když zde ještě stále chybí dostatečná evidence) se pohybuje kolem dvaceti procent a endovasální (miniinvazivní) metody a chirurgické „klasické“ metody jsou si v dlouhodobém i krátkodobém efektu rovnocenné.
Transkutánní laserové metody: v případě tzv. „metliček“ nebo „pavoučků“ transkutánní ošetření těchto drobných intradermálních žilek laserovým světlem.
- metoda hrazená klientem, v centrech laserové medicíny, estetické medicíny apod.,
- nevýhodou je nedostatečný efekt a časté selhání metody,
Transkutánní radiofrekvenční ošetření metliček a pavoučků
- dnes zdaleka nejúčinnější a s výrazně lepšími kosmetickými výsledky nežli laser,
- ambulantní,
- hrazená klientem,
- v České republice nyní novinka, respektive ještě nepříliš rozšířená metoda ale se známými dobrými zkušenostmi ze zahraničí, DynaMedic je jednou z prvních ambulancí, která tuto léčbu poskytuje,
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
- Sklerotizace:
- v případě rozsáhlejších metličkových varixů nebo i v případě klasických velkých (retikulárních) varixů,
- ve formě tekuté sklerotizace nebo pěnové (pěnová je užitelná i pro ošetření insuficientních perforátorů, kmenů velkých povrchových žil a pro větší retikulární varixy),
- metoda hrazená klientem,
- ambulantní, injekční léčba,
- často vhodná pro pokročilé formy chronické žilní nemoci, tam kde řez by mohl být již nebezpečný (u CVD C4 a výše…),
Endovenosní ablace: Odpadá řez v třísle a stripping velké nebo malé safény z povrchového žilního systému dolní končetiny, jednotlivé varixy pak lze ponechat (při vyřešení příčiny žilní hypertenze „oplasknou“), flebektomovat (vyjmout) z drobných incizí nebo sklerotizovat – a to v jednom sezení nebo ve dvou dobách.
- jedná se o poškození nesmáčivé výstelky povrchové žíly pomocí fyzikálního, chemického inzultu nebo jejich kombinací,
- po tomto zákroku žíla trombozuje a/nebo kolabuje, následně se vyhojí jizevnatou tkání a zaniká tím jako céva včetně dopadů na cirkulaci krve v končetině v případě její předchozí insuficience,
- provádí se vpichem, kdy se pod sonografickou kontrolou kanyluje velká nebo malá saféna a/nebo jejich subfasciální větve a pomocí Seldingerovy metody se do této intervenované žíly zavede jednorázový pracovní katetr, sonografickou peroperační kontrolou je zároveň zajištěno, že i v místě napojení povrchové žíly na hlubokou je metoda bezpečná (tedy je eliminováno riziko poškození hlubokých žil) i bez řezu v třísle nebo podkolenní jamce,
- je nutná kratší doba nošení kompresních punčoch nežli po „klasické“ operaci,
Termické metody: laserová, radiofrekvenční, párou…
Pro:
- minimálně invazivní,
- minimálně bolestivá až nebolestivá metoda,
- odpadá řez v třísle a hematom na vnitřní straně stehna po strippingu velké safény,
- mnohdy zcela bez řezu, často bez nutnosti jakékoliv anestezie, nebo proveditelná pouze v lokální anestezii a/nebo analgosedaci,
- u velké části specialistů jako ambulantní výkon nebo v rámci jednodenní chirurgie,
- ve většině případů bez nutnosti práce neschopnosti nebo maximálně tři dny pracovní neschopnosti,
- vhodná i pro pacienty s pokročilými stadii chronické žilní insuficience (CVD C4-5),
- ideální i pro pacienty s vysokým rizikem anestezie,
- kombinovatelná s dalšími miniinvazivními metodami (sklerotizace, miniflebektomie…),
Proti:
- teoretické riziko termického poškození okolních struktur – hluboký žilní systém, nervové struktury, kůže… - při správně prováděné metodě, je ale toto riziko minimální,
- z výše uvedených důvodů je nutnost provádění tzv. tumescence – tedy ochrana okolí ošetřované žíly pomocí injekční aplikace chlazeného roztoku pod kontrolou ultrazvuku,
- metoda hrazená klientem,
Mechanicko-chemická metoda:
Pro:
- minimálně invazivní,
- minimálně bolestivá až nebolestivá metoda,
- odpadá řez v třísle a hematom na vnitřní straně stehna po strippingu velké safény,
- zcela bez řezu,
- u velké části specialistů jako ambulantní výkon nebo v rámci jednodenní chirurgie,
- jednoznačně proveditelná v lokální anestezii, nebo dokonce i bez ní,
- ve většině případů bez nutnosti práce neschopnosti,
- odpadá riziko termického poranění okolních struktur,
- odpadá nutnost tumescentní anestezie,
- vhodná i pro pacienty s pokročilými stadii chronické žilní insuficience (CVD C4-5),
- ideální i pro pacienty s vysokým rizikem anestezie,
- kombinovatelná s dalšími miniinvazivními metodami (sklerotizace, miniflebektomie…),
Proti:
- metoda hrazená klientem,
- riziko alergické reakce na podávané sklerotizans,
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Chemická metoda s užitím tkáňového lepidla:
Bude v brzké době na trhu i v České republice. Výhody i nevýhody jsou stejné jako u mechanicko-chemické ablace, ale po výkonu není vůbec nutné nosit kompresní punčochy. Zatím (podzim 2015) není dostupná v ČR.
„Klasická“ chirurgická operace: řešení pomocí chirurgického přetětí a podvazu místa refluxu (tedy příčiny žilní hypertenze) – nejčastěji v třísle, podkolenní jamce nebo v místě insuficientního perforátoru. Poté flebektomie (vyjmutí) funkčně nedostatečných varikozních žil. Lze sem zařadit i metodu SEPS (subfasciální endoskopické ošetření perforátorů), která ale v Čechách nedošla širšího klinického užití.
Pro:
- běžně osvojená chirurgickou, cévně-chirurgickou odbornou veřejností,
- větší dostupnost (prakticky na každém oddělení chirurgie),
- hrazená z prostředků veřejného zdravotního postižení,
Proti:
- invazivnější,
- větší bolestivost,
- většinou nutnost hospitalizace,
- pracovní neschopnost na 6 týdnů,
- ne vždy kosmeticky příhodný efekt,
- obtížná proveditelnost u pokročilejších forem onemocnění (CVD C4,5),
- nutnost nošení kompresních punčoch po dobu minimálně 6 týdnů od výkonu (u miniinvazivních metod mnohdy pouze 2-3 týdny),
Nedozvěděli jste se informaci o křečových žilách, která vás zajímá? Napište nám, rádi vám odpovíme.
