JAZYK:
CZ
Žilní a všeobecná chirurgie
Ordinační hodiny
Po - Pá: 8:00 - 15:00
So, Ne: dle domluvy
Kontaktní údaje
Po - Pá: 8:00 - 15:00
So, Ne: dle domluvy
Ordinační hodiny
Po - Pá: 8:00 - 15:00
So, Ne: dle domluvy
Kontaktní údaje
Po - Pá: 8:00 - 15:00
So, Ne: dle domluvy
co je tříselná kýla a jak se léčí?
Bolesti břicha a žlučníková kolika - JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY A LÉČBA?
CO JE KÝLA V JIZVĚ A JAK SE LÉČÍ?
CO JE SYNDROM KARPÁLNÍHO TUNELU A JAK SE LÉČÍ?
onemocnění štítné žlázy
hemoroidy
Nejčastěji se vyskytující kýla postihující dospělou populaci, více jsou postiženi muži. Jedná se o vakovité vyklenutí pobřišnice do míst tzv. tříselného kanálu, kde je fyziologicky stěna břišní oslabena v místech průchodu chámovodů u mužů a děložních vazů u žen. Mohou dosahovat velikosti od třešně, švestky až po velikost pěsti, ale mohou být i větší.
Stručná anatomie:
Kýlní vak je samotným vyklenutím pobřišnice.
Obsahem kýlního vaku může být:
Kýlní branka – místo, kde se kýlní vak spojuje s dutinou břišní. Může být i drobná – prostupná jen např. pro prst, kdy je větší riziko uskřinutí kýlního obsahu.
Komplikace
Mezi nejvážnější komplikace problematiky kýly patří její uskřinutí, tedy zaškrcení kýlního obsahu, kdy dochází k poruše výživy zaškrcených orgánů či jejich závěsů a jejich odumírání s následnou možností perforace, tedy proděravěním střeva a vylitím střevního obsahu do dutiny břišní. Dochází k poruše střevní činnosti.
Klinický obraz
Vyšetření
Vyšetřování tříselné kýly se děje hlavně pohmatem, tzn. je nutné pacienta s kýlou vidět, vyšetření probíhá vždy vstoje, poté i vleže. Vyšetření pohmatem patří ke standardním a zpravidla plně postačujícím v rozhodování diagnostiky tříselné kýly. Při jakýchkoliv pochybnostech (max. u 1% pacientů) je nutné pacienta vyšetřit některým ze zobrazovacích vyšetření (sonografie břišní stěny).
Řešení odstranění tříselné kýly
Jediným možným a definitivním odstraněním tříselné kýly je operace.
Operační zákrok – co umožňujeme a na čem trváme
Dbáme o individuální přístup ke každému pacientovi, záleží vždy na domluvě mezi operatérem a pacientem. Pacient vždy ví, kdo ho bude operovat.
Termíny operace pacientovi volíme na míru – tzn. vždy je na domluvě
Čekací doby na operace jsou nyní mezi 2 – 4 týdny, využíváme vždy nejnovějších poznatků v kýlní problematice v rámci nadnárodní spolupráce s Evropskou kýlní společností.
Možnosti operační léčby
V drtivé většině případů dáváme přednost laparoskopické operativě tříselné kýly. U některých pacientů využíváme klasického operování – tedy řezem nad tříselným kanálem a následné vypreparování kýlního vaku přístupem zpředu a jeho následné zanoření do dutiny břišní s plastikou tříselného kanálu, event. s našitím síťky k omezení možnosti recidiv. Pooperační bolesti jsou minimální.
Pobyt v nemocnici
Doba hospitalizace: 2 – 3 dny.
Bolesti břicha jsou velmi zrádným fenoménem a není radno je podceňovat. Každá bolest břicha by měla být vyšetřena lékařem. Někdy je nutné vyhledat lékaře ihned, tedy akutně. Mnohdy je však bolest břicha dána onemocněními chronickými.
Žlučníková kolika neboli žlučníkový záchvat je akutní onemocnění postihující žlučník, event. žlučové cesty, kdy je zaklíněn ve žlučníku či ve žlučových cestách kámen, který brání odtoku žluči dále ve své cestě do střeva. Svalovina žlučníku se proto snaží vytvořit tlak na kámen a tím ho uvolnit ze svého sevření. Tyto stahy svaloviny jsou tak vnímány jako velmi intenzivní bolest v pravém podžebří. Více k charakteristice tohoto onemocnění níže.
Dietní opatření
Je velmi důležité jako prevence vzniku další žlučníkové koliky či vzniku zánětu žlučníku, ovšem je nutné říci, že jde o možnost, která není stoprocentní a v mnoha případech dietní opatření nestačí, a proto je nutné žlučník operativně odstranit.
Chirurgická léčba
V dnešní době je zlatým standardem operační řešení cholecystektomie (vyjmutí žlučníku) laparoskopickou technikou.
Je nutné dodržovat dietní režim i nadále? V brzkém pooperačním období je pro naše klienty dieta doporučována na 1 - 2 týdny po operaci, v závislosti na předchozích souvisejících projevech a délce trvání onemocnění. Poté klienti mohou ve většině případů navázat na normální stravovací režim bez omezení. V některých případech není výjimkou, že i v pooperačním období se nesnášenlivost k některým potravinám projeví bolestí břicha či pocity nevolností. Jedná se většinou o jednotlivé potraviny: např. česnek, paprika, černá káva.
Je nepříjemným problémem pacientů, kteří již v minulosti podstoupili jakoukoliv břišní operaci. Kýly mohou dosahovat velikosti od třešně, švestky až po velikost pěsti, setkáváme se i s kýlami mnohem většími. Ve většině případů se tato kýla má tendenci zvětšovat.
Vznik kýly
V důsledku hojivých tendencích stěny břišní po chirurgickém řezu dochází k vytvoření jizvy, která se stává místem s možností vzniku oslabení a následného vytvoření kýly.
Stručná anatomie
Kýlní vak je tvořen vyklenutím pobřišnice.
Obsahem kýlního vaku může být:
Kýlní branka – místo, kterým se klene kýlní vak.
Komplikace
Mezi nejvážnější komplikace kýly obecně patří její uskřinutí, tedy zaškrcení kýlního obsahu, kdy dochází k poruše výživy zaškrcených orgánů či jejich závěsů a jejich odumírání s následnou možností perforace, tedy proděravění střeva a vylití střevního obsahu do dutiny břišní (tato komplikace je velmi závažná a ohrožuje pacienta na životě).
Klinický obraz
Vyšetření
Vyšetřování kýly v jizvě se stejně jako u ostatních druhů kýl provádí hlavně pohmatem, tzn. je nutné pacienta s kýlou vidět, vyšetření pohmatem patří ke standardním a zpravidla plně postačujícím v rozhodování diagnostiky kýly v jizvě.
Řešení odstranění kýly v jizvě
Jediným možným a definitivním odstraněním kýly v jizvě je jistě operační řešení.
Operační zákrok – co umožňujeme a na čem trváme
Dbáme o plně individuální přístup ke každému klientovi, záleží vždy na domluvě mezi operatérem a pacientem. Pacient má právo vědět, kdo je jeho operatérem.
Termíny operace pacientovi volíme na míru – tzn. vždy je na domluvě
Čekací doby na operace jsou nyní mezi 3 – 4 týdny maximálně, lze se individuálně domluvit i na bližším termínu. Využíváme vždy nejnovějších poznatků v kýlní problematice v rámci nadnárodní spolupráce s Evropskou kýlní společností.
Možnosti operační léčby
Kýly v jizvě jsou velmi specifické, a proto je jejich operativa velmi rozmanitá a záleží na každém pacientovi a jeho kýle v drtivé většině případů je nejvhodnější využít široké škály nabídky sítěk nejrůznějších vlastností a typů. Pooperační bolesti jsou minimální.
Pobyt v nemocnici
Doba hospitalizace je vysoce individuální, zpravidla 3 - 4 dny, v případě monstrózních kýl je pobyt v nemocnici delší.
Jedná se o tzv. úžinový syndrom (dochází k útlaku určité anatomické struktury, v tomto případě nervu, strukturami okolními). Syndrom karpálního kanálu je ze spektra úžinových nervových poruch jistě nejčastější. Vzniká útlakem středového (mediánního) nervu v oblasti zápěstního kanálu (canalis carpi), jde o prostor tunelovitého tvaru ohraničený skupinou zápěstních kůstek (ossa carpi) a příčným zápěstním vazem. Důsledkem onemocnění jsou brnění a bolesti prstů ruky, později až porucha jejich hybnosti, potíže se postupně zhoršují, dokonce se mohou stát až nevratnými!
Středový nerv je nervem smíšeným, to v naší terminologii znamemá, že obsahuje jak nervová vlákna senzitivní (aferentní; přenášející do našeho mozku dotykové, tepelné/chladové vjemy; při jejich poruše se objevuje brnění/bolesti prstů), tak vlákna motorická (eferentní; opačným směrem přenášející řídící impulzy z mozku do periferie a ovládající svaly; porucha se projevuje omezením hybnosti prstů).
Senzitivní vlákna jsou uložena na vnějším obvodu nervu, proto jsou útlakem postižena nejdříve. Motorická vlákna, která jsou umístěna uvnitř nervu, bývají útlakem postižena později, proto je porucha hybnosti prstů příznakem významné a pokročilé poruchy. Středový nerv senzitivně zásobuje oblast 1.- 3. a částečně 4. prstu, motoricky zejména skupinu svalů na palcové straně ruky.
V průběhu života se syndrom karpálního kanálu v našich zeměpisných podmínkách dle odborné literatury vyskytne zhruba u 10% obyvatel (tzv. prevalence). Častěji postihuje ženy, a to v poměru 10–3:1 oproti mužům, častější je výskyt ve středním a vyšším věku s vrcholem v 45-60 letech.
Vrozený tvar zápěstí (souvisí s pohlavím, častější výskyt syndromu je u ženského pohlaví), onemocnění dále jistě souvisí s typem zaměstnání (práce v kanceláři - práce na počítači, psacím stroji, stereotypní manuální práce, vystavení horních končetin vibracím atd.).
Mezi prokázané příčiny dále patří stav po úrazech zápěstí, z vnitřních nemocí cukrovka, poruchy štítné žlázy (nutno vyšetřit před eventuální operací), záněty šlach v oblasti zápěstí, hormonální změny v těhotenství, v období přechodu a systémová onemocnění pojivové tkáně.
Syndrom karpálního kanálu souvisí se zvýšeným tlakem ve výše zmíněném anatomickém prostoru a vede k poruše prokrvení středového nervu, které se projeví funkčními a později i strukturálními změnami nervu.
Brnění - typicky na 1.- 3. prstu, částečně na 4. prstu, noční obtíže, pacienti se v noci opakovaně budí, po probuzení mají pocit tupé, nešikovné ruky. Potíže se zhoršují po fyzické námaze, jejich intenzita kolísá, ale postupně se zvětšuje, obtíže se stávají trvalými, zvětšují se při zvednutí ruky, při jejím svěšení se naopak zmenšují. Postupně vede ke snižování svalové síly, oslabení stisku ruky, trvalé neobratnosti ruky.
Anamnéza, klinické testy, elektromyografie/EMG (vyšetření rychlosti vedení vzruchů středovým nervem, tu provádí jedině neurolog).
Rozvaha se opírá o anamnézu, klinické vyšetření a elektromyografii/EMG. U akutní formy po jednorázové zátěži nejčastěji doporučujeme klidový režim a režimová opatření, u lehčí formy rehabilitaci a protizánětlivé léky. I u lehčí formy onemocnění má ale význam i operační léčba, která v tomto případě vede k úplnému odeznění potíží.
U střední a těžké formy je operační léčba nezbytná, vede k okamžité úlevě, v naprosté většině případů k odeznění nočních potíží. Doba do úplné úpravy citlivosti závisí na době útlaku a stupni postižení středového nervu. Konečná citlivost nemusí být obnovena v plném rozsahu, ale i u těžkých postižení však prokazatelně vede k subjektivnímu zlepšení.
Spočívá v uvolnění středového nervu protětím příčného zápěstního vazu. Jedná se o krátký, asi 15-ti minutový AMBULANTNÍ výkon v místním znecitlivění, není tedy třeba interní předoperační vyšetření. Výkon lze provést i u starších osob s přidruženými onemocněními.
Doba do návratu k běžné každodenní činnosti u pracujících je kolem 1 měsíce. Operační výkon má nízké riziko komplikací. Operaci provadíme ambulantně.
Štítná žláza je životně důležitý orgán. Je tvořena dvěma laloky vejčitého tvaru spojenými tkáňovým můstkem,je umístěna v dolní části krku pod štítnou chrupavkou.
Hormony, které produkuje, se vyplavují ke všem orgánům a na buněčné úrovni umožňují produkci energie, tvorbu tepla, správné zpracování živin a dostatečné tempo nervové činnosti, svalové práce a činnosti veškerých orgánů, tj. srdečně cévního aparátu, zažívacího traktu, vylučování atd. Mají nezastupitelnou roli v období růstu a vývoje, především pro nitroděložní vývoj plodu.
Můžeme je rozdělit na 1/ strukturální a 2/ funkční.
Ad 1/ Důvodem k operaci může být celkové zvětšení štítné žlázy, která pacienta ohrožuje útlakem průdušnice, jícnu nebo velkých cév, které zásobují krví mozek
Dalším důvodem je nález nádoru /nádorů/ ve žláze, které nazýváme uzly. Ty mohou být zhoubné nebo nezhoubné. Povahu může předem určit punkční biopsie uzlu, kterou většinou provádí endokrinolog. Uzly mohou být ojedinělé nebo vícečetné.
Pokud se jedná o zhoubný nádor, provádí se vždy totální odstranění štítné žlázy. V případě nezhoubných nádorů záleží na jejich počtu, velikosti a vývoji, tj. zda se během endokrinologických kontrol v čase zvětšují nebo jinak mění. Rozsah operace opět navrhuje endokrinolog, ale respektuje konečné rozhodnutí chirurga. Odstranění žlázy - tyreoidektomie - může být úplná nebo částečná, kdy se většinou odstraňuje jeden lalok.
Ad2/ Úplné odstranění štítné žlázy se také doporučuje u některých forem zvýšené funkce , tzv. tyreotoxikozy. Jedná se zejména o stavy spojené s postižením očí (Graves- Basedowova nemoc), kdy odstranění štítné žlázy má terapeutický účinek i na oční proces. Dále to bývají případy úporných tyreotoxikoz léčených více let s nemožností dosáhnout zklidnění a vysazení léků.
Samotná snížená funkce štítnice není rozhodně indikací k operaci, řeší se podáváním hormonů.
Návrh k operaci dává většinou ošetřující endokrinolog.
Samotná operace pro pacienta většinou znamená cca pětidenní hospitalizaci a následně asi tři týdny relativního klidu , případně pracovní neschopnosti.
Specifická operační rizika jsou u štítné žlázy dvě: a/ poškození zvratného nervu s obrnou hlasivky a b/ totální odstranění příštítných tělísek, které v organismu udržují stálou hladinu vápníku. Tyto problémy jsou častěji přechodné v pooperačním období, ale v malém procentu případu mohou zůstat trvalé. Někdy vyžadují hlasovou rehabilitaci a udržování normální hodnoty krevního vápníku pomocí vápníkových tablet a podáváním vitaminu D.
Obecně platí, že riziko komplikací je tím nižší, čím větší zkušenosti má operatér.
Po operaci, a to už brzy po propuštění z nemocnice, se pacient vrací do péče endokrinologa. Ten na základě operační histologie a laboratorních nálezů rozhoduje o dalším postupu. V případě zhoubného histologického nálezu navrhuje další doléčení, ve většině případů pomocí radioaktivního jodu na specializované klinice.
Po operacích štítné žlázy je nutné dlouhodobě podávat hormon štítnice, tzv. tyroxin. V případě úplného odstranění žlázy ve vyšších dávkách, aby se nahradila funkce původního orgánu. Ale i po operaci jednoho laloku s podávání tyroxinu v menších dávkách doporučuje jako prevence přetížení zbylého laloku a rozvoje nežádoucích buněčných změn.
Pacient zůstává dlouhodobě v péči svého endokrinologa, který sleduje klinický jeho stav, laboratorní nálezy, které ho informují o zásobení organismu hormony štítnice, a nálezy ultrazvukovými, které vypovídají o vzhledu zbylé tkáně žlázy, popřípadě dalších krčních struktur, především lymfatických uzlin.
Hemoroidální onemocnění je delikátní záležitostí, jak společenského dopadu pro každého, tak i stran potřeby léčby.
Jedná se o onemocnění konečníku, kdy stěny žilních pletení v této oblasti ztrácí svou elasticitu a pevnost a dochází ke vzniku rozšíření těchto žil, tedy ke vzniku hemoroidálních pletení. Ke vzniku hemoroidů dochází většinou u lidí, kteří dlouhodobě trpí zácpou a tuhou stolicí, kdy jsou nuceni při defekaci více využívat břišní lis. Hemoroidy jsou onemocněním, které vzniká obdobným způsobem u žen v průběhu těhotenství a plně se rozvine po porodu.
Navenek se tato záležitost projeví jako zduření, kulovitý útvar vycházející z konečníku, který dle svého anatomického uložení a velikosti lze či nelze vrátit zatlačením zpět do konečníku. Velikosti hemoroidů dosahují od malých peciček až po velikosti třešně.
Toto onemocnění se může v prvních příznacích projevovat jako nikterak nepřekážející přívěsek, boulička v konečníku od velikosti malé pecičky až po velikosti třešně. Zabarvením kůže nad tímto okrskem nabývá od běžného zabarvení až po výrazně červenofialovou barvu. Toto zbarvení hemoroidu velmi často provází i výrazná bolest v oblasti konečníku, krvácení při stolici s jasně červenou krví ve stolici nebo na papíře.
Pravidelnými stesky většiny klientů, kteří trpí hemoroidálním onemocněním, jsou tedy bolesti při vyprazdňování, někdy i mimo ně, čerstvá krev ve stolici, svědění, pálení a řezání. Zde je nutné upozornit, že kterýkoliv příznak, který je zde uveden, může zároveň korelovat s příznaky jiných závažných onemocnění a je nutné tuto problematiku řešit a nechat se vyšetřit.
Hemoroidální onemocnění lze vyšetřit jednoduchým způsobem, tzv. anoskopií – vyšetření konečníku pomocí zavaděče, či rektoskopií, sigmoideoskopií nebo koloskopickým vyšetřením – jedná se ve vše případech o vyšetření zažívací trubice v různých rozsazích od konečníku počínaje až po vyšetření celého tlustého střeva konče. V závislosti na očekávání přínosu daného vyšetření volíme jednotlivá vyšetření.
Terapie hemoroidálního onemocnění se odvíjí od stupně onemocnění. Jednotlivé stupně onemocnění se hodnotí v závislosti na velikosti, lokalizaci a možnosti hemoroidy navrátit zpět do konečníku. Dle těchto kritérií rozdělujeme hemoroidální onemocnění na 4 stupně. Každý z nich je posléze léčen metodami, které jsou pro daný typ vhodné.
Disponujeme celým spektrem možností terapie hemoroidů. Od anoskopických metod ošetřování až k operačním technikám, které v dnešní době medicína poskytuje.
Více si můžete poslechnout v rozhlasovém rozhovoru našeho lékaře MUDr. Lukáše Kohoutka zde:
NAŠÍ MOTIVACÍ A HESLEM JE: CHIRURGIE S LIDSKOU TVÁŘÍ, INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP KE KAŽDÉMU PACIENTOVI, SPOKOJENÝ PACIENT A CHIRURGIE ŠITÁ NA MÍRU KAŽDÉMU Z VÁS.