Žilní a všeobecná chirurgie

Ordinační hodiny

Po - Pá: 16:00 - 20:00

So, Ne: dle domluvy

 

Kontaktní údaje

E-mail: recepce@dynamedic.cz

              cevni@dynamedic.cz

              chirurgie@dynamedic.cz

On-line objednání

Po - Pá: 16:00 - 20:00

So, Ne: dle domluvy

 

E-mail: recepce@dynamedic.cz

              cevni@dynamedic.cz

              chirurgie@dynamedic.cz

Křečové žíly

Důležité informace o křečových žilách

Ne každý z výše zmíněných příznaků musí být způsoben právě onemocněním žil dolních končetin.
 

Co je žilní hypertenze, chronická žilní nemoc nebo chronická žilní nedostatečnost?
Kdo může tímto onemocněním trpět?
Co jsou křečové žíly?
Co je žilní bolest?
Je každá bolest dolních končetin způsobena nemocí žil?
Jak probíhá léčba?

 

Co je žilní hypertenze, chronická žilní nemoc nebo chronická žilní nedostatečnost?

Obecně se při chronické žilní nemoci jedná o stav, kdy z různého důvodu dochází ke zhoršení nebo selhání funkce chlopní uvnitř hlubokých nebo povrchových žil a ve svých pokročilejších důsledcích krev z dolních končetin není pak dobře směrována k srdci a působením gravitace tak krev městná v žilním systému pánve a dolní končetin (odtud synonymum žilní hypertenze). To ve svém důsledku vede k zánětlivé reakci žilní stěny, bolestem končetin, otokům, křečovým žilám a v pokročilých stádiích až ke vzniku defektů kůže bérce (tzv. bércovému vředu).

Postupem času se příznaky zhoršují tím, jak se přetlak žilní krve přenáší na níže položené části systému při destrukci chlopní. A tyto změny se mohou z povrchových žil přenést do žil hlubokých, kde již nejsme mnohdy schopni účinně léčebně zasáhnout. O chronické žilní nedostatečnosti hovoříme od stadia C3 (včetně) výše, kdy skutečně již poškozené žíly dolních končetin neplní správně svoji funkci pro návrat krve z končetin směrem k srdci. Stádií chronické žilní nemoci popisujeme podle CEAP klasifikace celkem 7:

Kdo může tímto onemocněním trpět?

Jedná se o jednu z civilizačních chorob s větším postižením ženské populace. Až 50% žen a 30% mužů za život dospěje do některé z forem nebo stádií této nemoci. Primární varixy se rozvíjejí díky nedostatečnosti chlopní v povrchových žilách a tato obecně je známo že u 2/3 pacientů chronická žilní nemoc začíná právě insuficiencí v povrchovém žilním systému.

Existuje i dědičná nebo vrozená dispozice k této nemoci, větší dispozice mají lidé setrvávající delší dobu (např. v zaměstnání) vstoje nebo vsedě, obézní nemocní, ženy v těhotenství nebo po porodu apod. Dále pak velice rozšířenou skupinu pacientů tvoří lidé, u který se varixy rozvinou jako sekundární po trombózách hlubokých žil dolních končetin.


Co jsou křečové žíly?

Nad povrch kůže vystupující rozšířené povrchové žíly, které díky změnám jejich stěny a chlopní ztrácejí schopnost plnit jejich funkci, tedy návrat krve z dolních končetin směrem k srdci.
 

Co je žilní bolest?

Jedná se o bolest v lýtkách, nártech, jiných částech končetiny nebo přímo v rozšířených povrchových žilách končetin, která se objevuje typicky po celodenní námaze večer nebo v noci. Někdy je popisována jako „neklidné nohy“ a může bránit nemocnému v usnutí nebo jej budit.
 

Je každá bolest dolních končetin způsobena nemocí žil?

Každá bolest dolních končetin je k dovyšetření – jistě zprvu v ambulanci praktického lékaře, ale existují určitá vodítka, která mohou pomoci pacienta nasměrovat do péče správného odborníka:

 

Jak probíhá léčba?

Nutné je vždy vyloučit jiné závažnější onemocnění (srdce, ledviny, metabolické poruchy, revmatologické poruchy…). K vyšetření žil pak patří klinické vyšetření  a zcela jistě i dokonalé vyšetření stavu hlubokých a povrchových žil ultrazvukem, které dohromady určí strategii další léčby.

Režimová opatření: vhodná obuv (bez podpatku), vyhýbat se teplu, polohování končetin do výše, střídání vlažné a studené sprchy.

Cviky: večer v klidu před usnutím pomocí speciálních cviků pomocí „svalové pumpy“ vymasírovat stagnující krev z dolních končetin zpět k srdci.

Farmakoterapie: tlumení žilní bolesti a otoku omezením zánětlivé aktivity v žilní stěně a poškozené chlopni.

Kompresní terapie: pomocí speciálních punčoch (klinická třída svěru II) nebo elastických obinadel omezení otoků končetin, jistě ve fázi otoků a bércových vředů (u bércových ulcerací spíše kompresní terapie s užitím obinadel). Často jako dočasná součást léčby po miniinvazivních nebo klasických zákrocích na žilách dolních končetin. Jednoznačně indikována u pacientů v léčbě hluboké žilní flebotrombozy, minimálně po dobu 2 let od diagnozy, kdy dokáže tato terapie redukovat riziko vzniku závažného posttrombotického syndromu.

Invazivní a miniinvazivní metody: ve fázi varixů (od tzv. metliček až po klasické křečové žíly) – vhodný typ léčby lze stanovit až po vyšetření cévním chirurgem. Riziko recidivy (a to nejspíše nezávisle na použité metodě, i když zde ještě stále chybí dostatečná evidence) se pohybuje kolem dvaceti procent a endovasální (miniinvazivní) metody a chirurgické „klasické“ metody jsou si v dlouhodobém i krátkodobém efektu rovnocenné.

Transkutánní laserové metody: v případě tzv. „metliček“ nebo „pavoučků“ transkutánní ošetření těchto drobných intradermálních žilek laserovým světlem.

Transkutánní radiofrekvenční ošetření metliček a pavoučků

 

Endovenosní ablace: Odpadá řez v třísle a stripping velké nebo malé safény z povrchového žilního systému dolní končetiny, jednotlivé varixy pak lze ponechat (při vyřešení příčiny žilní hypertenze „oplasknou“), flebektomovat (vyjmout) z drobných incizí nebo sklerotizovat – a to v jednom sezení nebo ve dvou dobách.

              

Termické metody: laserová, radiofrekvenční, párou…

Pro:


Proti:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mechanicko-chemická metoda:

Pro:

Proti:

 

Chemická metoda s užitím tkáňového lepidla:

Bude v brzké době na trhu i v České republice. Výhody i nevýhody jsou stejné jako u mechanicko-chemické ablace, ale po výkonu není vůbec nutné nosit kompresní punčochy. Zatím (podzim 2015) není dostupná v ČR.

„Klasická“ chirurgická operace: řešení pomocí chirurgického přetětí a podvazu místa refluxu (tedy příčiny žilní hypertenze) – nejčastěji v třísle, podkolenní jamce nebo v místě insuficientního perforátoru. Poté flebektomie (vyjmutí) funkčně nedostatečných varikozních žil. Lze sem zařadit i metodu SEPS (subfasciální endoskopické ošetření perforátorů), která ale v Čechách nedošla širšího klinického užití.

Pro:

Proti:

              

 

Nedozvěděli jste se informaci o křečových žilách, která vás zajímá? Napište nám, rádi vám odpovíme.

Kontaktní formulář

* Povinné údaje